Českou verbež chtěli vyhubit
0BRNO — Na místě posledního odpočinku 326 vojáků Rudé armády, kteří byli zabiti dva týdny před kapitulací Německa na jaře r. 1945 v boji s fašisty na severním okraji Brna, vzpomínali účastníci pietního shromáždění u památníku v parku u Božetěchovy ulici v Brně — Králově Poli. Tento památník se v minulosti nechvalně proslavil mezinárodním incidentem královopolského místostarosty za ODS René Pelána, který opakovaně odstraňoval rozbrušovačkou ze znaku Rudé armády na pomníku jím nenáviděné pracovní nástroje — srp a kladivo.
Předseda Místního výboru KSČM Brno — Královo Pole Alois Zlatníček opět připomenul pro neznalé a neinformované slova zastupujícího říšského protektora pro Čechy a Moravu Reinharda Heydricha se zkušenostmi s vyhlazovacích táborů v Polsku, která pronesl 2. října 1941 svým soukmenovcům na poradě o budoucnosti protektorátu v Černínském paláci pražského Hradu: «Můj úmysl schvaluje vůdce — tento prostor musíme poněmčit. Čech tady nemá co pohledávat. Definitivně musí být osídlen Němci. Dle staré metody poněmčíme vyhovující část české verbeže. Neschopné poněmčení přesuneme k ledovému moři, kde budou koncentrační tábory ideální domovina i pro 11 milionů Židů z Evropy. A nepřizpůsobivé postavíme ke zdi! Tato základní linie musí platit,» podtrhl Heydrich.
Němci prokazovali kdo je pánem tohoto prostoru např. v brněnských studentských Kounicových kolejích, proměněných na policejní věznici gestapa. Na dvoře kolejí nacisté popravovali oběšením či zastřelením denně až 11 českých antifašistů za nadšených výkřiků přihlížejících fanatických německých žen i dětí, které si na krvavé divadlo kupovaly vstupenky. Veřejné popravy byla pro německé publikum zábava.
Za 10 měsíců po uvedeném Heydrichově projevu byl na něj spáchán arentát a při jeho státním pohřbu v Berlíně Hitler důrazně pohrozil protektorátní vládní delegaci, že Čechům vezme jejich zemi a český národ bude z Evropy vymazán! Následující den začala akce Lidice, dva týdny poté akce Ležáky a i v brněnských Kounicových kolejích bylo popraveno 395 českých mužů a žen. Další popraviště tam zřídili fašisté na tzv. písečku na kterém nechali 120 čs. partyzánů a válečných zajatců vykrvácet po střelné ráně do týlu. To včetně jedenáctiletého chlapce, syna lesního dělníka.
Docent Zlatníček osvětlil jak se okupanti velmi důsledně řídili Hitlerovou směrnici č. 23 s rozkazem: Německá válečná a okupační moc se nesmí zabývat soudními procesy. Jejich posláním je šířit hrůzu všemi prostředky. Němečtí vojáci musí mít porozumění a pochopení pro tvrdé a nevídané zákroky proti nepřátelům, jejichž životy nebude Německo potřebovat. Fašisté popravovali v českých městech a vesnicích až do jejich osvobození především Rudou armádou.
Zlatníček ve svém proslovu připomněl, jak po válce při norimberském soudním tribunálu jeden ze soudců řekl: Zločiny, které se snažíme odsoudit a potrestat, jsou tak záměrné a odporné a mají tak zhoubné následky, že civilizace nemůže dovolit, aby byly ignorovány, neboť kdyby se měly opakovat, zahynula by! «Tato slova jsou vysoce aktuální i dnes, v době opětného růstu válečného nebezpečí. Strohé a otřesné údaje o 2. světové válce ukazují její zrůdnost a pomohou nám lidsky přemýšlet,» řekl Zelníček.
Atašé Generálního konzulátu Ruské federace v Brně Arťom Idyčenko poděkoval u pomníku Rudé armády v Králově poli za péče, kterou čeští občané věnují údržbě vojenských hrobů, pohřebišť a památníků Sovětské armády. Ne všechny měly šťastný osud, jako tento ničený památník v Králově Poli. Idyčenko poděkoval členům klubů vojenské historie, kteří pátrají v archivech i kronikách a vracejí dosud «neznámým» sovětským osvoboditelům jejich jména. Příbuzní padlých vojáků, u kterých bylo možné za války zjistit kdo to je, dostávali o nich domů zprávu s textem např.: Zemřel 26. 4. 1945 a je pohřben ve státě Československo ve městě Brno v obci Královo Pole, 20 metrů severně od kostela.
Na pietním shromáždění občanů promluvil též představitel radnice MČ Brno — Královo Pole. V ruštině je pozdravili sourozenci Musilovi ze ZŠ v Syrotkově ulici, účastníci literární soutěže Puškinův památník.
(vž)
Foto — Václav Žalud
28.04.2017.