Medaile Ministerstva obrany RF českému policistovi z Ralska

PRAHA — Medaili Ministerstva obrany Ruské federace «Za zásluhy o zvěčnění památky padlých obránců vlasti» předal v Praze kurátoru Městského muzea v Ralsku na Českolipsku se stálou expozicí pyrotechnické asanace Ralska Václavu Bilickému (71) velvyslanec RF v ČR Alexandr Vladimirovič Zmejevskij. Slavnostního aktu se zúčastnil mj. vojenský a letecký přidělenec  RF v ČR plukovník Igor Ščelin.
Václav Bilický, původní profesí pyrotechnik a bývalý policejní major v.v., dostal medaili za založení a vedení muzea padlých sovětských vojáků a za odvážný čin z roku 1991, kdy zabránil dalším rozsáhlým ztrátám na životech a majetku při požáru municí naplněného sovětského tanku T-72 v kasárnách v Ralsku. Na radnici v Ralsku nyní zastává funkci radního za KSČM. Dříve byl místostarosta tohoto města. Velvyslanec Zmejevskij mu za jeho zásluhy srdečně poděkoval.
Vyznamenaný Bilický po převzetí medaile poznamenal, že za skoro tři desítky let si na tragickou událost v r. 1991 takřka nikdo nevzpomněl. «Každý 9. leden v roce se setkáváme se skupinou osob, kteří tehdy sloužili vlasti, na hřbitově v obci Krupka ke vzdání holdu zabitým sedmnácti sovětským vojákům, kteří zachránili obec Krupku před zničením. Těsně před výbuchem menšího množství střeliva v tanku vytáhli tento hořící stroj na volné prostranství z garáže, ve které parkovaly municí plně vyzbrojené tanky, připravené k odjezdu z ČSSR. Při jeho explozi za to zaplatili vojáci svými životy pouhých deset dnů před odjezdem domů. Zabránili tím ale výbuchu uvnitř garáží, což by způsobilo obrovské neštěstí s nedozírnými následky. Sedmnáct zabitých hrdinů chtělo zachránit svoje spolubojovníky a materiální hodnoty,» podtrhl Bilický. Poděkoval též redaktorům významných ruských listů, kteří přijeli na jeho vyznamenání. Uvedli příběh se sovětským tankem v Česku na stránkách novin ve své vlasti a tím zamezili jeho zapomenutí. Za česká media byl zastoupen pouze deník Haló noviny, ostatní pozvané české redakce neměly o příběh zájem.
Počátkem letošního roku se V. Bilický potkal v Městském muzeu v Ralsku se zpravodajem listu Rossijskaja gazeta pro země střední Evropy Vladimirem Sněgirevem. Při prohlídce jej zaujalo pietní místo, na kterém vybuchl 9. ledna 1991 sovětský tank při přípravě jednotky k odjezdu sovětských vojsk z Československa. Exploze tanku tehdy roztrhala 17 lidí — tři nadporučíky, jednoho seržanta a 13 vojínů. Části jejich těl rozmetala do širokého okolí. Český policejní kapitán pomáhal na místě tohoto neštěstí hasit a zachránil nejen tuto jednotku, ale snad i město před zničením hrozícími daleko většími explozemi.
«Dlouho jsme si povídali a Sněgirev zveřejnil ve svých novinách článek (jeho kopie je v příloze). V jeho závěru umístil dodatek, který pak také splnil. Před mnoha lety jsem na svých webových stránkách popsal ohledání výbuchu tanku a jeho příčiny (i tento popis situace je v příloze),» vysvětlil správce muzea a městský zastupitel V. Bilický.
Sněgirev v novinách napsal, že v Česku místní policejní pyrotechnik otevřel muzeum s expozicí věnovanou pyrotechnické asanaci Ralska  s pietním místem sovětských tankistů, kteří sloužili v ČSSR do r. 1991.
V osudný den 9. ledna 1991 vezl Bilický ke zneškodnění do polygonu protitankovou minu, nalezenou u města Most. Při průjezdu městečkem Krupá zaslechl mohutný blízký výbuch. Usoudil, že to bylo někde v Bohosudově, kde je sovětská vojenská jednotka. Vojáci tam chystali techniku k odjezdu z Československa po jejím naložení na nákladní vlaky.
Ve Sněgirevově článku se píše, že nadporučík Lvov kontroloval v areálu zaparkované techniky ohřívače vody. Všechny tanky byly plně vyzbrojené. Z věže tanku T-72 č. 618 v boxu náhle vyrazil dým. Hasební systém v něm ale nefungoval. Po nešťastném incidentu vyšetřující komise došla k závěru, že řidič dotyčného tanku zjistil slabé nabití akumulátorů a chtěl záležitost napravit. Manipuloval tak neopatrně, že vypnul elektrické okruhy a bezděčně vyřadil z provozu i další systémy. V tanku začalo hořet, všichni okolo se snažili hasit, ale vše bylo marné. Mohutná exploze vytrhla z tanku jeho desetitunovou věž, odhodila ji 78 metrů daleko a roztrhla 17 vojáků.
Pyrotechnik, český policejní kriminalista kapitán Bilický se nejednou setkal se smrtí. Na místě výbuchu vše hořelo, na ploše ležely kusy roztrhaných lidských těl a pobíhali tam křičící, naříkající ranění. Vojáci v šoku se snažili hasit jeden druhého. Při obhlídce situace Bilický brzy pochopil, že za chvíli se může stát daleko větší hrůza — v tanku explodovaly jen tři z 34 kumulativních trhavých protipancéřových střel a zbylé z výzbroje tanku ještě ležely s částečně utrhanými zapalovači vějířovitě na dně tanku, které bylo výbuchem zatlačené do země. Vše bylo naplněno hořící směsí oleje a nafty.  Několik vyčnívajících střel olizovaly plameny tak, že mohlo každou chvíli dojít k následnému výbuchu, který by ohrozil nejen okolo pobíhající vojáky ale také přijíždějící hasičské jednotky. Český policejní kapitán Bilický odkudsi vzal do ruky lopatu a počal  munici zatlačovat pod hořící hladinu. Bylo nutné požár uhasit a tak po příjezdu hasičů proudnicí vystříkal hořící kaluži a dno tanku s municí zalil vodou.  Nezměrnou zásluhu na tom, že nedošlo k větším škodám, měli zejména zasahující vojáci, kteří vytáhli hořící tank z garáže na volné prostranství. A tak výbuch tří dělostřeleckých granátů a 240 kg střelného prachu v hořícím tanku uvnitř garáže po jeho vytažení ven se nemohl přenést hořícími hektolitry nafty na další zaparkovanou techniku v boxech. Munici měla v truhlících za tanky. Následky takového výbuchu by byly pro okolí katastrofické.
Muzeum Václava Bilického je unikátní. Obsahuje na čtyři sta druhů munice pocházející pouze z bývalého vojenského prostoru Ralsko od nábojů, ručních granátů, min až po rakety typu vzduch-vzduch. Napěchované elektronikou jsou rakety z r. 1951, které se zavěšovaly na letouny Mig-17 a 21. Mají monitory v době, kdy televizory ještě nebyly na běžném trhu. Za zbrojení se ve světě zbytečně utrácí tolik peněz, které by při jejich lepším užívání vyvedly lidstvo z chudoby!
Bilický našel a zneškodnil za 31 let jako pyrotechnik např. asi 5000 dělostřeleckých prostředků, 342 leteckých bomb a tisíce ručních granátů, protitankových a protipěchotních min. Na exponáty, které propagují  ojedinělý projekt pyrotechnické asanace vojenského prostoru Ralsko pokračují od roku 1990 do současné doby, se jezdí dívat lidé nejen z celé Evropy ale i ze zámoří. Část venkovní expozice muzea je věnována pietě zahynuvším sovětským vojákům v lednu roku 1991. 
Redaktor Rosijsskej gazety Vladimir N. Sněgirev se obrátil na Ministerstvo obrany Ruské federace s žádostí, aby vyznamenalo českého pyrotechnika Václava Bilického za projev odvahy a za práci, kterou věnuje památce zabitých sovětských vojáků.
(vž)

Foto — Václav Žalud

Редакция не несет ответственности за содержание и за ошибки в авторском материале.