Modrotisk usiluje o zapsání do seznamu UNESCO
0
Fota z vernisáže v Českém centru ve Vídni
Foto — Václav Žalud
Český modrotisk usiluje o zapsání do seznamu UNESCO
VÍDEŇ – Český modrotisk usiluje o zapsání na prestižní seznam Spojených národů – UNESCO. Přihlášku k jeho zařazení do seznamu společně podaly Maďarsko, Slovensko, Rakousko, Česko a Německo. Orgány UNESCO přihlášku posoudí v terénu a zřejmě koncem příštího roku rozhodnou. V Českém centru ve Vídni začala putovní výstava o současném moderním užití starobylé české modrotiskové výroby «Modré inovace.» Potrvá tam do konce letošního roku. Pak se přesune do Mnichova, Berlína a následně postupně do Českých center v ostatních zemích okolo ČR.
Modrotisk je negativní tisk na látku spočívající ve vykrytí zvoleného vzoru rezervátní směsí (každý výrobce si ji míchá sám jako výrobní tajemství), která zabrání proniknutí barvy k textilu. Původně se k obarvení indigem, importovaným přírodním barvivem, používala zákazníky donesená domácí lněná plátna, ve druhé polovině 19. století lněná a bavlněná plátna přímo z továren. Od konce 18. století pronikal modrotisk do lidových krojů, jeho obliba vzrostla hlavně v 19. století. Pro některé oblasti jako např. Horácko nebo Valašsko se stal typickým materiálem. V 19. století byla modro tiskařská dílna snad v každém malém městečku, ve 20. století jich začalo ubývat, dodnes jsou v ČR v provozu poslední dvě jihomoravské dílny v Olešnici na Blanensku nebo Strážnici na Hodonínsku. V Olešnici vznikla v polovině 18. století soukenická manufaktura a v rodině Danzingerů se od r. 1816 objevuje až po dnešek tradiční modrotisk, ruční potisk dřevěnými formami a barvení plátna indigem. Ve Strážnici pak rodina Jochových. Český modrotisk usiluje o zapsání na seznam UNESCO. Schvalovací procedura trvá obvykle asi 15 měsíců.
Na úvodní vernisáži putovní výstavy «Modré inovace» v zájemci přeplněném Českém centru ve Vídni v Herrengasse 17 hovořili o tomto stále aktuálním dědictví předků představitelé Jihomoravského kraje, Národního ústavu lidové kultury (NÚLK) ve Strážnici, kurátorka výstavy i designérky. Ředitel NÚLK Jan Šimša uvedl, že tato česko-rakousko-německo-maďarsko-slovenská přehlídka se chystala dva roky. Ukazuje, jak lidé využívali starobylé nápady v době dávno minulé, ale jak jsou stále žádané k moderní oděvní výrobě. Nehmotné kulturní dědictví nejde napsat na papír, zavřít je do depozitáře nebo do vitríny – člověk je musí žít!
(vž)
Václav Žalud
