Národnostní menšiny završily festival Babylonfest

BRNO – Rozdílením pamětních medailí a zapojením všech zájemců do bulharských či polských lidových tanců vyvrcholil v sobotu večer 10. ročník Dnů brněnských národnostních menšin Babylonfest 2017. Mezi zástupce 14 menšin, které udržují kulturní a národopisní odkaz své staré vlasti ve 24 zájmových spolcích ve městě pod Špilberkem, zavítali jihomoravští politici i atašé generálního konzulátu Ruské federace v Brně Karina Sultanová.

Za přízně tisíců přihlížejících občanů prošli v sobotu členové krojovaných národnostních menšin ulice středu Brna nebo učili lidi své národní tance. Úspěch sklidily ochutnávky národních gastronomických specialit pro veřejnost na Moravském náměstí. Např. fronta jak na úřadu práce se vytvořila na porci rozdávaných asi 60 litrů výtečného ruského boršče.
V nejstarším středoevropském parku v brněnských Lužánkách vysazují při Babylonfestu každoročně dvě národnosti své symbolické národní stromy. Letos to byli moravští Chorvati, kteří žijí na Moravě už 450 let hlavně okolo Jevišovky a Charvárské Nové Vsi, sázeli slovanskou lípu, zatímco členové Společenství přátel jižních Slovanů vysadili léčivý kaštan koňský (jírovec maďal), který daroval v 16. století istambulský sultán Evropanům a který už hojně roste hlavně na Balkáně. I zde zdomácněl. Vloni sázeli v lužáneckém parku jako svůj symbol brněnští Vietnamci, a to okrasnou travinu Ozdobnici čínskou. Travinu proto, že jejich národní stromy by se ve zdejším mírném klimatickém pásmu neujaly. Romové vysadili «strom tolerance,» který bývá vždy na Mezinárodní den Romů stužkován.
V mnohonárodnostním Brně mají národnostní menšiny své místo. V Babylonfestu oslavují deset let svoji sounáležitost a vzájemné přátelství. Je to v kontrastu s hojnou netolerantností a xenofobií mezi národy ve světě. I spolky národností, které mají ve své staré vlasti mezi sebou vlivem protichůdných zájmů politiků a jejich mocných sponzorů konflikty, naopak v brněnských podmínkách žijí ve shodě.
Např. dva tisíce Moravských Chorvatů jsou občané ČR, kteří chtějí jen udržovat svoji kulturu, národnostní povědomí a mít výukové kurzy chorvatštiny. Zatím marně ale žádali na brněnském magistrátě navázání partnerství mezi jihomoravskou metropolí a některým chorvatským městem. Poznamenali, že v okolí Daruvaru žije asi 9000 Čechů, kteří tam mají i své české školy a spolky.
(vž)